Kdy a jak nakupovat drahé kovy: pravidelnost, velikost slitků a správný čas

Kdy je nejlepší koupit zlato? Je výhodnější investovat celou částku najednou, nebo nákup rozdělit? Má smysl kupovat každý měsíc malý slitek, případně raději počkat a pořídit větší gramáž?

Právě tyto otázky patří mezi nejčastější rozhodnutí začínajících i zkušenějších investorů.

Jednoznačně správný okamžik k nákupu přitom nelze předem spolehlivě určit. Cena zlata i stříbra reaguje na úrokové sazby, inflaci, sílu amerického dolaru, geopolitické události, nákupy centrálních bank i momentální náladu investorů.

Stejně důležité je, že investiční kov není burzovní číslo na obrazovce. U fyzického produktu platíte také výrobu, balení, distribuci, pojištění, dopravu a marži obchodníka.

Dobře nastavená nákupní strategie proto musí spojit tři oblasti:

• časování nákupu,
• pravidelnost investování,
• vhodnou velikost slitků nebo mincí.

Co ovlivňuje cenu zlata a stříbra?

Cena drahých kovů se nevyvíjí pouze podle inflace. Ovlivňuje ji několik vzájemně propojených faktorů.

Mezi nejdůležitější patří:

• úrokové sazby centrálních bank,
• vývoj inflace a očekávání investorů,
• síla amerického dolaru,
• výnosy státních dluhopisů,
• geopolitické napětí,
• finanční a bankovní krize,
• nákupy centrálních bank,
• příliv nebo odliv peněz z investičních fondů,
• průmyslová poptávka, zejména u stříbra.

Vyšší inflace může podporovat zájem o zlato jako ochranu kupní síly. Pokud však centrální banky na inflaci reagují výrazným zvýšením úrokových sazeb, mohou se současně stát atraktivnějšími úročené nástroje a cena zlata může být krátkodobě pod tlakem.

Podobně geopolitické napětí často zvyšuje poptávku po bezpečných aktivech. Pokud ale zároveň prudce zdraží energie a trh začne očekávat vyšší úrokové sazby, reakce zlata nemusí být jednoznačná.

Proto nestačí sledovat pouze jeden ekonomický ukazatel.

Existuje nejlepší okamžik pro nákup?

Nejlepší okamžik lze většinou určit až zpětně.

Když cena zlata klesá, investor často čeká na ještě nižší úroveň. Jakmile se trend otočí a cena začne růst, nákup znovu odkládá, protože mu nová cena připadá příliš vysoká.

Tak může vzniknout nekonečné čekání na ideální příležitost.

Problém spočívá v tom, že cenu mohou během krátké doby změnit události, které nelze předem spolehlivě předvídat:

• neočekávané rozhodnutí centrální banky,
• vojenský konflikt,
• problémy významné banky,
• politické rozhodnutí,
• prudký pohyb měnového kurzu,
• nová inflační nebo pracovní data.

Investor, který čeká výhradně na výrazný pokles, proto riskuje, že trh mezitím vzroste a původně plánovaný nákup bude později dražší.

Pravidelné investování a průměrování nákupní ceny

Jednou z nejjednodušších strategií je rozdělit investici do více nákupů v čase.

Tento přístup se označuje jako průměrování nákupní ceny. Investor nekoupí celé plánované množství zlata nebo stříbra najednou, ale nakupuje například:

• každý měsíc,
• jednou za dva měsíce,
• každé čtvrtletí,
• při dosažení předem stanovené naspořené částky.

Výhodou je, že investor nakupuje při různých cenových úrovních. Jednou pořídí kov dráž, jindy levněji, ale celková nákupní cena se postupně zprůměruje.

Tato strategie omezuje riziko, že bude celá investice uskutečněna krátce před výraznějším cenovým poklesem.

Modelový příklad pravidelného nákupu

Představme si investora, který chce během jednoho roku koupit celkem čtyři stejné produkty.

Pokud by investor nakoupil celé množství v lednu, zaplatil by za každý kus 68 000 Kč. Pokud by čekal až do října, nakoupil by za 65 000 Kč.

Pravidelným nákupem získal průměrnou cenu 64 000 Kč, aniž by musel správně předvídat nejnižší bod trhu.

Jde pouze o modelový příklad. V některých obdobích může být jednorázový nákup výhodnější a v jiných horší. Hlavním přínosem pravidelnosti není záruka nejnižší ceny, ale snížení závislosti na jediném okamžiku.

Pravidelnost omezuje vliv emocí

Investiční rozhodování často ovlivňují dvě protichůdné emoce:

• strach, že nakupuji příliš draze,
• strach, že mi další růst ceny uteče.

Když cena rychle roste, investor může podlehnout dojmu, že musí okamžitě nakoupit za každou cenu. Tento jev se označuje jako FOMO, tedy obava, že zmešká příležitost.

Při poklesu naopak může začít pochybovat a nákup úplně zastavit, přestože právě nižší cena může být z dlouhodobého pohledu zajímavější.

Pravidelný plán omezuje potřebu rozhodovat pokaždé znovu podle aktuální nálady trhu.

Častější nákup nemusí být vždy výhodnější

U akcií nebo fondů může být pravidelné investování malé částky velmi jednoduché. U fyzických drahých kovů je však potřeba zohlednit také produktové a distribuční náklady.

Každý malý slitek má vlastní:

• výrobní náklady,
• kontrolu kvality,
• certifikační obal,
• balení,
• přepravu,
• evidenci.

Tyto náklady se rozpočítávají do malého množství zlata. Proto má například jednogramový slitek obvykle výrazně vyšší cenu za gram než slitek o hmotnosti 10, 20 nebo 31,1 gramu.

Pokud investor každý měsíc kupuje nejmenší gramáž, může sice velmi dobře rozkládat cenu v čase, ale současně opakovaně platí vysokou produktovou přirážku.

Efektivnější může být měsíční částku odkládat a nakupovat například jednou za dva nebo tři měsíce větší slitek.

Jak velikost slitku ovlivňuje cenu za gram?

U investičních slitků zpravidla platí, že s rostoucí hmotností klesá cena jednoho gramu kovu.

Důvodem je rozložení výrobních a distribučních nákladů do většího množství zlata nebo stříbra.

Malé slitky nabízejí vyšší dělitelnost, ale investor za ni platí vyšší přirážkou.

Velké slitky naopak poskytují výhodnější cenu za gram, ale hůře se rozdělují při budoucím prodeji.

Tabulka vyjadřuje obecný princip. Skutečný rozdíl závisí na výrobci, dostupnosti, typu produktu a aktuální situaci na trhu.

Co je spread a proč je důležitý?

Spread je rozdíl mezi prodejní cenou, za kterou investor produkt nakupuje, a výkupní cenou, za kterou jej lze ve stejném okamžiku prodat.

Příklad:

• prodejní cena slitku: 25 000 Kč,
• okamžitá výkupní cena: 23 000 Kč,
• rozdíl: 2 000 Kč.

Investor tedy potřebuje, aby cena kovu vzrostla alespoň natolik, aby překonala tento počáteční rozdíl.

Čím vyšší je spread, tím více musí hodnota produktu vzrůst, než se investice dostane na původní pořizovací cenu.

Spread ovlivňuje zejména:

• gramáž,
• výrobce,
• typ slitku nebo mince,
• dostupnost produktu,
• stav obalu,
• likvidita na trhu,
• obchodní podmínky prodejce.

Deset jednogramových slitků nebo jeden desetigramový?

Častou úvahou je nákup více malých slitků místo jednoho většího.

Deset jednogramových slitků nabízí vysokou flexibilitu. Investor může v budoucnu prodávat zlato po jednotlivých gramech.

Za tuto možnost však zaplatí vyšší pořizovací cenu.

Každý jednogramový slitek má vlastní obal, výrobu, certifikaci a distribuční náklady. Celková cena deseti malých produktů proto bývá znatelně vyšší než cena jednoho desetigramového slitku.

Výkupní hodnota deseti gramů zlata přitom může být velmi podobná bez ohledu na to, zda jsou rozděleny do deseti kusů, nebo uloženy v jednom slitku.

Je lepší kupovat 2 g každý měsíc nebo 5 g méně často?

Investor může každý měsíc odkládat částku odpovídající přibližně dvougramovému slitku.

Pokud pokaždé ihned nakoupí, získá velmi pravidelnou investici, ale opakovaně platí vyšší přirážku malého produktu.

Alternativou je peníze odkládat a jednou za dva nebo tři měsíce koupit větší slitek.

Tím může získat:

• výhodnější cenu za gram,
• nižší procentní spread,
• méně objednávek a dopravních nákladů,
• stále dostatečné rozložení nákupů v čase.

Pravidelnost tedy nemusí znamenat každý měsíc fyzicky objednat nový produkt. Důležitější je pravidelně vytvářet prostředky a nakupovat v rozumných intervalech.

Velký slitek přináší výhodnou cenu, ale nižší flexibilitu

U větších slitků bývá cena za gram nejvýhodnější a spread nejnižší.

To může být vhodné pro investora, který:

• investuje vyšší částku,
• má dlouhý časový horizont,
• neplánuje postupné čerpání,
• má dostatečnou finanční rezervu mimo zlato,
• počítá s budoucím prodejem celého produktu.

Nevýhodou je nízká dělitelnost.

Pokud investor drží jeden velký slitek a potřebuje pouze část peněz, nemůže si odlomit několik gramů. Musí prodat celý produkt.

To může být nepraktické například při neočekávaném výdaji na opravu automobilu, rekonstrukci nebo jinou menší potřebu.

Nejpraktičtější bývá kombinace více gramáží

Pro mnoho investorů může být vhodným kompromisem rozdělit investici do několika velikostí.

Portfolio může obsahovat:

• větší slitky jako cenově efektivní jádro,
• střední gramáže pro částečný výkup,
• několik menších produktů pro vysokou flexibilitu.

Například místo jednoho velmi velkého slitku lze zvolit několik středních. Investor sice zaplatí mírně vyšší cenu za gram, ale může později prodat pouze část.

Naopak není nutné rozdělovat celou investici do nejmenších produktů.

Jednorázový nákup, nebo postupné investování?

Obě varianty mají své výhody a rizika.

Investor, který má k dispozici větší částku a obává se špatného načasování, může použít kombinovanou strategii.

Například:

• část prostředků investovat okamžitě,
• zbytek rozdělit do několika nákupů,
• ponechat menší část pro případ výraznějšího poklesu.

Tím získá okamžitou expozici vůči zlatu a současně si zachová možnost nakoupit později za jinou cenu.

Má smysl přikupovat při poklesu?

Pokles ceny může být vhodnou příležitostí k doplnění dlouhodobé investice. Neměl by však být jediným okamžikem, kdy investor nakupuje.

Nikdo předem neví, zda cena po prvním poklesu nezačne klesat ještě výrazněji.

Proto může být vhodné rozdělit prostředky určené pro pokles do více částí.

Například:

• první část použít po menší korekci,
• druhou při hlubším poklesu,
• poslední ponechat jako rezervu.

Investor tak nesází vše na jednu cenovou úroveň.

Je vhodné nakupovat na historických maximech?

Historické maximum samo o sobě neznamená, že cena musí okamžitě klesnout.

Každé nové dlouhodobé maximum bylo v určitém okamžiku nejvyšší cenou v historii. Některá maxima následovala korekce, jiná byla později výrazně překonána.

Při vysoké ceně může být rozumné:

• nenakupovat celou plánovanou částku najednou,
• rozdělit investici do více etap,
• nepodléhat rychlému růstu a emocím,
• ponechat část prostředků pro případ poklesu,
• dodržet dlouhodobý horizont.

Úplné zastavení nákupů pouze kvůli historickému maximu může být stejně problematické jako bezhlavý nákup celé částky.

Rozdíl mezi zlatem a stříbrem

Stejná strategie nemusí být vhodná pro oba drahé kovy.

U zlata bývá možné efektivně skladovat vysokou hodnotu v malém objemu. Investiční zlato má také v České republice za splnění zákonných podmínek specifický daňový režim.

U fyzického stříbra je potřeba počítat s:

• DPH zahrnutou v maloobchodní ceně,
• větším rozdílem mezi spotovou a prodejní cenou,
• vyšší volatilitou,
• většími nároky na skladování,
• vyšší hmotností při stejné korunové hodnotě.

U stříbra proto může být ještě důležitější neobjednávat příliš malé množství příliš často, protože doprava a další náklady tvoří větší část investice.

Pro mnoho investorů může být vhodné postavit hlavní část pravidelných nákupů na zlatě a stříbro využít jako menší doplněk.

Jak často tedy nakupovat?

Frekvence by měla vycházet ze tří oblastí:

• kolik peněz pravidelně odkládáte,
• na jakou gramáž chcete dosáhnout,
• jaké jsou náklady na jednu objednávku.

Orientačně může dávat smysl:

Nejde o pevné pravidlo. Konkrétní strategie musí odpovídat cenám produktů, finanční situaci investora a jeho budoucím plánům.

Kdy drahé kovy raději nekupovat?

Nákup není vhodný pouze proto, že cena právě klesla nebo se o zlatě intenzivně mluví.

Investici je vhodné odložit zejména tehdy, pokud:

• nemáte vytvořenou finanční rezervu,
• budete peníze brzy potřebovat,
• nákup by byl financován nevýhodným úvěrem,
• nemáte vyřešené bezpečné skladování,
• nerozumíte rozdílu mezi nákupní a výkupní cenou,
• nakupujete pouze ze strachu, že Vám růst uteče,
• neznáte původ a pravost produktu.

Fyzické drahé kovy jsou vhodné především pro dlouhodobě volné prostředky.

Praktický postup pro začínajícího investora

Modelové strategie podle typu investora

Drobnější pravidelný investor

Každý měsíc odkládá menší částku. Místo každého měsíčního nákupu ji kumuluje a jednou za několik měsíců pořídí ekonomicky vhodnější gramáž.

Investor s větší jednorázovou částkou

Část prostředků investuje ihned a zbytek rozdělí do několika nákupů během dalších měsíců. Omezuje tím riziko jediného vstupního okamžiku.

Investor zaměřený na nízkou cenu za gram

Upřednostní větší slitky. Současně si ponechá dostatečnou hotovostní rezervu, aby nebyl nucen velký slitek předčasně prodávat.

Investor zaměřený na flexibilitu

Kombinuje větší, střední a menší gramáže. Přijme mírně vyšší průměrnou cenu za gram výměnou za možnost postupného výkupu.

Nejčastější chyby při plánování nákupů

Čekání na dokonalou cenu

Investor odkládá nákup tak dlouho, až mu trh uteče nebo neinvestuje vůbec.

Celá částka investovaná po prudkém růstu

Rozhodnutí je vedeno strachem ze zmeškané příležitosti místo předem připravené strategie.

Příliš časté nákupy malých slitků

Investor dobře průměruje cenu kovu, ale současně opakovaně platí vysokou produktovou přirážku.

Celá investice v jednom velkém produktu

Cena za gram je výhodná, ale při potřebě menší částky musí investor prodat celý slitek.

Sledování pouze prodejní ceny

Bez porovnání výkupní ceny investor nezná skutečný vstupní rozdíl ani likviditu produktu.

Příliš krátký investiční horizont

Spread a další náklady znevýhodňují rychlý nákup a prodej fyzických kovů.

Kontrolní seznam před nákupem

Závěr: pravidelnost ano, ale s rozumnou gramáží

Nejlepší okamžik k nákupu zlata nebo stříbra nelze předem spolehlivě určit.

Pro většinu dlouhodobých investorů proto dává větší smysl rozdělit nákupy v čase než se snažit přesně trefit cenové minimum.

Samotná pravidelnost však nestačí.

Příliš časté nákupy nejmenších slitků mohou investici prodražit kvůli vysoké ceně za gram a většímu spreadu. Naopak jeden velký slitek nabízí výhodnou cenu, ale omezuje budoucí flexibilitu.

Rozumná strategie proto spojuje:

• postupné rozložení nákupů,
• ekonomicky vhodné gramáže,
• kombinaci větších a menších produktů,
• porovnání prodejní i výkupní ceny,
• dlouhodobý investiční horizont.

Pravidelně odkládat peníze neznamená nutně každý měsíc objednávat nejmenší slitek. Často je výhodnější několik měsíců spořit a následně koupit větší produkt s nižší přirážkou.

Správná strategie není ta, která zpětně trefila absolutní minimum. Je to strategie, kterou investor dokáže dlouhodobě dodržovat a která odpovídá jeho rozpočtu, potřebě likvidity a budoucím plánům.